Co dělat s nechtěnými dárky: A Thoughtful Guide

Uvnitř: Šest praktických možností, jak naložit s nechtěnými dárky, a nejdůležitější otázka, kterou je třeba zvážit, než učiníte konečné rozhodnutí.

Nepříjemným vedlejším efektem svátečního období, které se řídí spotřebou, jsou nechtěné dárky.

Zvlášť když tolik lidí cítí tlak na nákup povinných vánočních dárků – vzpomeňte si na dárky pro učitele, výměnu dárků za tajného Santu, dárky pro dospělé sourozence, kteří už dávno vyrostli z tradice obdarovávání – je pravděpodobnost, že se ocitnete na straně příjemce nechtěného dárku, větší než malá.

Snad si výhody minimalistických Vánoc začíná uvědomovat stále více lidí.

Možná je to tím, že jsem minimalista a bohové Facebooku (alias neustále se měnící algoritmus) vědí, co rád vidím? Ale čím víc příspěvků o pravidle čtyř dárků a nápadech na zážitkové dárky ve svém facebookovém feedu vidím, tím větší mám naději.

Zdá se, že se karta obrací, protože zejména stále více rodin se dozvídá o výhodách zážitkových dárků a méně dárků pro děti obecně.

Začínají nepříjemné, ale nezbytné rozhovory s širší rodinou o tom, jak přerušit cyklus nadměrného dávání dárků nebo, což je podle mě ještě horší, dávání jen proto, že si myslí, že by měli.

Ale zatímco budeme čekat, až se projeví tento větší kulturní posun, většina z nás se bude stále potýkat s nechtěnými vánočními dárky.

Boo.

Pokud nechcete skončit jako Emily Gilmorová a její sklep plný nechtěných dárků od tchyně, čtěte dál.

TENTO POST PROBOHA OBSAHUJE PŘÍSLUŠNÉ ODKAZY. JAKO SPOLUPRACOVNÍK SPOLEČNOSTI AMAZON VYDĚLÁVÁM Z KVALIFIKOVANÝCH NÁKUPŮ. ZDE SI MŮŽETE PŘEČÍST NAŠE ÚPLNÉ ZÁSADY ZVEŘEJNĚNÍ.

Kdo vám dal nechtěný dárek?“

Vyřešit, co dělat s nechtěnými dárky, komplikuje především starost o pocity dárce.

V první řadě je tedy třeba zvážit, odkud nechtěný dárek pochází.

Způsob, jakým naložíte s nechtěným vánočním dárkem od blízkého přítele nebo člena rodiny, se bude zcela lišit od způsobu, jakým naložíte s nechtěným dárkem, který jste vyhráli během burzy dárků Bílý slon od náhodného spolupracovníka, se kterým jste za celou dobu práce prohodili sotva dvě slova.

Zcela odlišné scénáře.

A jistě jste uhodli, který z nich vyžaduje více přemýšlení a taktu?

Doufejme, že v případě náhodných spolupracovníků nebudete mít problém jim říct, že jste danou věc nemohli použít a darovali jste ji. (Pokud s tím máte problém, pořiďte si co nejdříve tuto knihu.)

Než však vrátíte nebo darujete nechtěný dárek od blízkého přítele nebo člena rodiny, jehož vztahu si velmi vážíte, zamyslete se nad osobností dárkyně.

  • Je dávání dárků jejím jazykem lásky?“
  • Sdělili jste jí své pocity ohledně fyzických dárků? (Pokud ne, čím dříve, tím lépe.)
  • Je pravděpodobné, že se na dárek později zeptá?“

Pokud je váš rodinný příslušník spíše poslušný dárce, který dává dárky s přiloženou účtenkou, máte pravděpodobně jasno.

Jestliže však máte blízkého přítele nebo člena rodiny typu „dávání dárků je mým jazykem lásky“ a již jste se snažili dát najevo své pocity ohledně nepořádku a nechtěných dárků, mohli byste zvážit, zda si nenechat malou schránku na nechtěné dárky.

Uvědomuji si, že mezi minimalisty je to pravděpodobně nepopulární a sporný názor, ale poté, co mi nečekaně zemřel otec, jsem došel k závěru, že ve vybraných případech jsou pocity někoho, koho máte rádi, mnohem důležitější než to, abyste z domu dostali ještě jednu věc.

Velikost krabice, kterou si vyberete, stanoví limit počtu nechtěných dárků, které si můžete rozumně ponechat. Když je plná, je plná. (Skvělý tip z jedné z mých oblíbených knih o dekluteringu!)

Pokud se dotyčná osoba na dárek znovu zeptá a vy jste ho nakonec přece jen darovali, můžete jí nejprve za dárek znovu poděkovat. Dále vysvětlete, že jste buď:

  • neměli pro něj místo (malý dům někdo?), nebo
  • nebyli schopni ho dobře využít a předali jste ho někomu, kdo by ho využít mohl.

Pokud prosazujete minimalistický životní styl, nezapomeňte to také vysvětlit.

Především buďte upřímní: lhaním příliv nechtěných darů nikdy nezastavíte.

(tj. nebuďte jako Rachel s Rossovým náhrdelníkem 😂😂)

Pokud budete laskaví a milí, dárce snad dokáže překousnout případnou bolest a bude ctít, jak se k dárkům v budoucnu stavíte.

Koneckonců, za jejich pocity jsou zodpovědní oni, ne vy.

Nechtěné dárky: 6 praktických možností

Vraťte ho do obchodu.

Pokud byl nechtěný dárek opatřen účtenkou, je to jasný krok. Můžete ho vyměnit za něco, co potřebujete.

Nebo můžete kredit z obchodu použít na nákup něčeho pro někoho v nouzi a místo toho darovat tuto novou věc.

Potřebujete nápady? Útulky pro bezdomovce vždy potřebují toaletní potřeby a ponožky. Snadná výhra s dobrým pocitem!

Darujte to.

Sklady jsou plné rozbitých krámů. Věřte mi, navštěvuji je často.

Většina obchodů se smíšeným zbožím jsou neziskové organizace a obvykle slouží dobré věci. Hodily by se jim úplně nové věci, které se prodají za slušnou cenu.

Kromě toho by se lidem, kteří tam nakupují, hodil hezčí výběr věcí, které mohou získat za nižší než plnou maloobchodní cenu.

Mohli byste také položku uvést ve skupině Buy Nothing na Facebooku nebo zdarma na Facebook Marketplace. Tak budete mít větší jistotu, že předmět dostane někdo, kdo ho opravdu chce/potřebuje.

Nějakou dobu si ho nechte a pak ho darujte.

Tato možnost se hodí zejména u hraček, které byste si sami nevybrali a nechcete si je nechat dlouhodobě, ale rádi si je necháte na jednu sezónu.

Po počátečním měsíčním nebo dvouměsíčním nadšení z nových hraček se zeptejte dětí, zda by jim nevadilo předat je dalšímu dítěti, které z nich bude mít stejnou radost jako ony.

Pokud jste v rodině zavedli minimalistickou kulturu, pravděpodobně to nebude problém.

Pokud se vaše děti obávají reakce babičky nebo tety na to, že jim vyřazujete nechtěné vánoční dárky (mám sentimentální dítě, které s tím bojuje), můžete zkusit možnost krabice s nechtěnými dárky, ale zdůrazněte, že musí zůstat v pokoji/prostoru daného dítěte.

Jestliže je vaše dítě dost staré na to, aby se obávalo reakce dárce, je dost staré na to, aby se vyrovnalo s konceptem prostoru a nechtěných věcí. Tím zachováte hranice pro rodinný prostor bez nepořádku a pomůžete dítěti pochopit, jak nepoužívané předměty zabírají omezený prostor.

Můžete také nabídnout, že si s babičkou nebo tetou promluvíte jejich jménem, aby se dítě cítilo pohodlněji, když nechtěný předmět předá dál.

Ať už uděláte cokoli, vysvětlete, že potřebujete udržet rodinný prostor bez nepořádku, a pomozte dětem, aby se v problémech spojených s nechtěnými dárky orientovaly s upřímností a grácií.

Související:

Dítě může být obdarováno v rodinném prostoru bez nepořádku:

Nabídněte nechtěný dárek zpět dárci.

Zejména v případě sentimentálních lidí a ručně vyráběných dárků zvažte, zda nechtěné dárky nenabídnout zpět dárci, než uděláte cokoli jiného.

Vysvětlete, že jste jim sice VELMI vděční, že si na vás vzpomněli, ale že pro tyto předměty nemůžete doma najít místo nebo je nebudete moci používat natolik, aby to ospravedlnilo jejich ponechání.

Nejvíce ze všeho si jejich dárek zaslouží, aby byl používán a milován, místo aby se na něj prášilo ve skříni.

Někdy si myslíme, že lidé jsou k předmětům připoutáni více, než ve skutečnosti jsou. Mohlo by jim to být jedno, pokrčí rameny a řeknou vám, abyste to předali někomu, kdo to využije (pak to znovu darují nebo darují).

Je-li to ruční práce, možná to budou chtít dát někomu, kdo to využije a bude to mít rád.

Nebo si to možná budou chtít nechat pro sebe.

Ať tak či onak, ctíte je tím, že jste upřímní a zapojíte je do rozhodování, i když je to zpočátku nepříjemné.

Znovu ho darujte.

Lidé mohou mít na znovu darování a na to, zda je to z hlediska etikety skutečně přijatelné, dost vyhraněné názory.

Znovu darování nemusí vypadat tak, že dárek zabalíte a dáte ho k narozeninám nebo k Vánocům, i když to určitě můžete udělat, pokud vám to vyhovuje. Opětovné darování může vypadat tak, že ho dáte přímo kamarádovi, o kterém víte, že ho využije a bude ho mít rád.

Přemýšlejte o opětovném darování jako o konkrétním daru.

Tuto možnost však doporučuji šetřit spíše na ten náhodný dárek pro spolupracovníka než pro babičku. Je méně pravděpodobné, že později budete mít nepříjemný rozhovor.

A myslím, že je samozřejmé, že byste rozhodně neměli znovu darovat nebo darovat památku. Prostě to nedělejte (viz příběh níže).

Několik vybraných nechtěných dárků si nechte dlouhodobě.

Jak už jsem zmínil, někdy potenciální zničení blízkého vztahu nestojí za to ve srovnání s drobnými nepříjemnostmi, které vám způsobí dlouhodobé uchovávání drobného předmětu v malé krabičce u vás doma.

Pokud jste si u tohoto konkrétního dárce dárků dali záležet a on ví, že se záměrně staráte o to, co si doma ponecháváte, ale i nadále vám dává nechtěné dárky a nesmírně ho zraňuje představa, že tyto dárky vyřazujete (zde si vzpomeňte na prababičku), vždy můžete pro tyto předměty určit malou krabičku.

Pokud se zeptají na konkrétní dárek, který jste darovali, znovu jim poděkujte a vysvětlete, že jste si sice nemohli ponechat tento konkrétní předmět, ale ponechali jste si předměty XYZ (sundejte krabičku).

Znovu poděkujte a změňte téma.

Tento scénář není ideální a měl by se používat u velmi málo lidí.

Ale někdy zbavit se 1-2 nechtěných věcí prostě nestojí za ohrožení vztahu, zejména s nejbližší rodinou. To je jen můj názor.

Jak se v budoucnu vyhnout nechtěným dárkům

Poctivý rozhovor v dostatečném předstihu před svátky je nejlepší způsob, jak omezit počet nechtěných dárků, které dostanete. Myslete na začátek listopadu nebo dříve.

Tyto rozhovory by měly obsahovat:

Líbí se vám štědrý duch dárce (dárců).

Poslední věc, kterou chcete, je potlačit štědrost.

Ačkoli někteří mohou dávat z povinnosti, nadměrní dárci mají obvykle skutečně štědrého ducha a rádi dávají!

Ujistěte se, že vyjadřujete upřímný obdiv a uznání za touhu být štědrý vůči vám a/nebo vašim dětem.

Buďte upřímní v tom, jak na vás nepořádek/věci působí.

Pokud jste se ještě nepodělili o svou cestu za deklutteringem/minimalismem, teď je ten správný čas.

Pokud nepořádek způsobuje úzkost, řekněte jim to. Vysvětlete, proč jste se rozhodli deklutovat a začít žít s menším množstvím věcí a jaké úžasné výhody jste osobně zažili.

Pokud vysvětlíte, co stojí za touhou mít méně věcí, pravděpodobně se v konverzaci o nechtěných dárcích dostanete mnohem dál.

Diskutujte o způsobech, jak se podělit o nápady na dárky, které potřebujete nebo chcete.

Většina minimalistů, a vlastně ani lidí obecně, není proti dárkům. Jen se nechtějí zabývat nechtěnými dárky, které vedou k zahlcení domácností a okrádají nás o čas (plus o peníze dárce, který kupuje něco, co nechcete!)

Můžete vytvořit seznamy přání na Amazonu nebo seznamy posílat e-mailem.

Ještě poslední zamyšlení nad nechtěnými dárky

Než odejdete, povím vám ještě jeden příběh o hodinách – nechtěném dárku, se kterým bych si přála naložit jinak.

Ty hodiny jsou důvodem, proč tolik přemýšlím o tom, co dělat s nechtěnými dárky, a proč je pro mě jejich dlouhodobé uchovávání vůbec možné.

Ty hodiny byly dárkem od mého tchána, laskavého, štědrého a pozorného člověka, který rád dává dárky.

Byly to mluvící hodiny… každou hodinu, přesně v celou hodinu, hodiny odříkávaly verš z Bible. Můj tchán má takové hodiny doma a tak se mu líbily, že chtěl, abychom je měli také.

Měli jsme je několik měsíců v ložnici mých chlapců. Nakonec se při pravidelném kolečku dekoltu přiznali, že s hodinami skončili. Mluvili jsme o tom, jak moc máme dědečka rádi a jak jsme mu vděční za jeho štědrost (od incidentu s fialovým letadlem jsem ušel dlouhou cestu).

Poté putovaly do sběrny.

Nic hrozného, že? Ale představte si mé zděšení, když se mě tchán v telefonátu pár týdnů poté, co hodiny opustily náš domov, hádejte, na co se ptal?

Ano. Ty mluvící hodiny.

Ukázalo se, že měl ty hodiny tak rád, že je dal všem svým dětem. Takže je mají všichni… kromě nás.

Mluvím o tom, že se cítím hrozně!

Můj manžel se tomu směje, ale já si dodnes přeji, abych si ty hodiny nechala. Nemusely zůstat v popředí, ale přála bych si, abych je měla uložené v koši ve sklepě a vytáhla je, až se na ně zeptá.

Zejména ve světle nedávné nečekané smrti mého otce vidím fyzické věci novýma očima. Jsou věci, které pravidelně nepoužívám a jsem TAK ráda, že jsem je nerozházela.

Kdybych věděla, že ty hodiny pro tchána tolik znamenají, že jsou zřejmě jakýmsi rodinným dědictvím, určitě bych si je nechala.

Vymezit malou krabici na pár nechtěných dárků není zas tak velký problém.

A jeho radost z toho, že jsme si je nechali, by za to stála.

Přečtěte si další: Další článek: 8 tipů pro vyklízení při nízkém příjmu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.