8 myšlenek, které vás napadají, když čekáte, až vám někdo odepíše, a připadá vám to jako věčnost

Jsem hrdá na to, že na textové zprávy odpovídám poměrně rychle. Samozřejmě se párkrát stane, že se mi vybije baterka nebo nějak nemám telefon u sebe, ale celkově vždycky odpovím. Takže asi chápete, jak se trápím, když mi někdo neodepisuje co nejdříve. Pravděpodobně jste to už někdy zažili. Napíšete tu nejvtipnější zprávu, stisknete tlačítko odeslat a trpělivě čekáte, až se objeví ta bublina na psaní. Když se ta elipsa nikdy neobjeví, v tu chvíli vám začnou hlavu plnit všechny myšlenky, které se vám honí hlavou, když čekáte, až vám někdo odepíše.

V dnešní době má téměř každý svůj telefon stále po ruce. Samozřejmě existují jasné výmluvy, proč někdo může odpovídat pomalu, ale já prostě nechápu, jak to může některým lidem trvat několik hodin (nebo dokonce dní). Není nic víc stresujícího než čekat celou věčnost, než vám vaše láska odepíše, nebo poslat zásadní zprávu své nejlepší kamarádce a nikdy nedostat odpověď.

Možná máte jednoho kamaráda, který je v odepisování na zprávy skutečně nejhorší. Ten boj může být tak skutečný. Vaše skupina přátel se možná dostala do bodu, kdy to očekáváte a je to interní vtip. Stále však existují situace, kdy jim nakonec napíšete sms s otázkou nebo potřebujete, aby vám co nejdříve vysypali čaj. Čekáte celou věčnost, než se vám ozvou. Stává se to a vy se pravděpodobně přistihnete, že vás těchto osm myšlenek napadá stále dokola.

„Kdo u sebe nemá telefon nepřetržitě?“

Maksym Povozniuk/

Jako člověk, který se nebojí přiznat, že je denně připoutaný ke svému telefonu, prostě nechápu, jak někdo nemá ten svůj neustále u sebe. Mám dokonce hodinky Apple Watch, na které bych mohla odepsat, kdyby se vyskytl ten vzácný případ, že telefon nemám u sebe.“

„Kéž by měli čitelné účtenky“.

GaudiLab/

Nikdy si nezapnu potvrzení o přečtení, protože osobně nechci, aby lidé viděli, když čtu jejich zprávy. Chci však, aby je měli zapnuté všichni ostatní, abych viděl, jestli viděli mou zprávu a případně mě ignorují. Možná je to ode mě trochu sobecké, ale hele, kdyby lidé rychle odpovídali, nemusel bych být.

„Možná jsou jen zaneprázdnění nebo jim vypadl signál.“

ShutterDivision/

V určitém okamžiku vás napadne myšlenka, že vaše láska nebo kamarádka neodpoví hned, protože možná mají práci nebo ztratili signál. To je okamžik, kdy se pokusíte přijmout, že to není tím, že vás ignorují – je to něco, co nemohou ovlivnit. Samozřejmě by odepsali hned, kdyby mohli.

„Mám na ně navázat?“

GaudiLab/

Po několika hodinách přemýšlíte, zda byste měli navázat další zprávou. Možná se váš přítel na zprávu podíval a zasmál se, nebo ji možná viděl, odložil telefon a úplně zapomněl odpovědět. Poslat jim další zprávu by mohlo být příjemným připomenutím, ale na druhou stranu nechcete působit potřebně, pokud jsou opravdu velmi zaneprázdnění.

„Možná bych měl přestat odpovídat tak rychle.“

stockfour/

Tady můžete začít pochybovat o svých vlastních návycích při psaní zpráv. Neexistuje žádná průměrná doba odezvy, se kterou by se dala porovnat, ale možná si začnete myslet, že odepisujete příliš rychle. Přemýšlíte, zda byste neměli začít zpomalovat dobu odezvy. Také kdybyste jim dali ochutnat jejich vlastní pomalou textovou medicínu, možná by ji příště zrychlili!“

„Měl jsem jim místo toho zavolat?“

tanja-vashchuk/

V dnešní době většinou píše každý. Volání je vyhrazeno pro opravdové nejlepší kamarády, kteří si chtějí povídat celé hodiny, a pro rodinu, se kterou chcete dohnat resty. Upřímně řečeno jsem si na posílání textových zpráv tak zvykl, že je ze mě trapný volající.

Někdy si ale člověk klade otázku, jestli neměl raději zvednout telefon a zavolat. Když píšete SMS, vždycky je tu ten faktor neznámé, jestli dotyčnému nebude trvat věčnost, než se vám ozve. Telefonát je rychlý a věcný.

„Prošla vůbec moje zpráva?“

Anti Anti/

Po určité době se začnete ptát, zda máte službu. Možná to není tím, že by jejich zprávy nepřicházely, ale tím, že ty vaše neodcházejí. Abyste otestovali svou teorii, napíšete SMS někomu jinému, kdo vám odpoví za normální dobu.

„Potřebuji se rozptýlit.“

GaudiLab/

Sedět a zírat do telefonu vám opravdu nedělá dobře, takže se snažíte rozptýlit. Možná zavítáte na sociální sítě a procházíte své kanály. V tu chvíli si všimnete, že váš kamarád aktualizuje svůj příběh ve stejnou chvíli, kdy jste mu psali. Hm, tak co, holka!“

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.